PŘÍZRAK V ZRCADLE,DĚSIVÉ DOTKNUTÍ,STRAŠIDELNÉ VYVOLÁVÁNÍ
PŘÍZRAK V ZRCADLE
Jednou večer jsem neměla co dělat a tak jsem si zkoušela oblečení na druhý den.Když jsem stála před zrcadlem a prohlížela jsem se,najednou jsem e svém odrazu uviděla,jak mi stéká po rameni krev.Když jsem se ale na to rameno podívala,nic tam nebylo.Ani šrám,ani kapička krve.Nenechala jsem se zaskočit a zkoušela si oblečení dál.Když jsem se ale zase podívala do zrcadla,viděla jsem,že u mé postele stojí nějaká postava a v ruce drží nůž!Myslela jsem si,že se mi to zase jenom zdá a tak jsem se v klidu otočila.V tom se otočil klíč ve dveřích,zavřelo se okno a zhasla lampa.Už jsem nebyla klidná,spíš naopak.Šíleně jsem se bála a v tom se na zrcadle objevila krev!Bylo jí čím dál tím víc,až byla i na koberci.Chtěla jsem běžet za mámou,ale dveře nešly otevřít!Teprve pak mi došlo,že ta postava tam stále stojí!Pak začala odříkávat takovou divnou řeč,které nebylo vůbec rozumět!Snažila jsem se uklidnit,ale v tom mě něco praštilo do zad a já jsem omdlela.Když jsem se ráno probudila,tak bylo okno otevřené,lampa svítila,dveře byly odemčené a zrcadlo krásně čisté.Ani památka po tom zvláštním večeru.Jenom byla vedle mě jedna kapka krve.Zjistila jsem,že mi vytekla ze šrámu na rameni.Ten šrám byl na úplně stejným místě,kde jsem ho viděla v zrcadle.Podívala jsem se znovu do zrcadla a zase jsem tam na okamžik zahlédla onu postavu!Byla zohavená a smála se.Potom zmizela a já jí už nikdy nevyděl.Na rameni mámale šrám dodnes!
DĚSIVÉ DOTKNUTÍ
Každé pondělí jsem se vracela okolo osmé hodiny večerní z klavíru.Cesta domů vedla hrozně temnou ulicí a tak mi máma chodila naproti.Ten den byla obzvlášť tma a zima a tak na mě měla máma čekat už před hudebkou.Když jsem vyšla ven,nebyla tam.Čekala jsem tam asi do půl deváté,ale pak už jsem to nemohla vydržet a tak jsem se vydala domů sama.Najednou jsem uslyšela kroky.Otočila jsem se,ale nikde nikdo.Najednou jsem uslyšela zašustit křoví.Byla jsem strachy bez sebe,začala jsem utíkat,ale někdo mě chytil za ruku.Ta ruka,co mě chytla,byla bílá,studená a špinavá,jako mají mrtvoly!Snažila jsem se vysmeknout,ale nešlo to.Drželo mě to moc pevně.Chtěla jsem zakřičet,ale ten člověk mi zakryl rukou ústa.Byl to hroznej pocit,jako by mě omámil!Zatáhl mě domů a dolů do sklepa.Snažila jsem se tý osobě podívat do obličeje,ale měla ho zakrytý šátkem.Strčil mě do rohu a zabouchl dveře.Byli jsme tam jen my dva.V tom sklepě to strašně páchlo.Najednou jsem si všimla,že na zemi něco leží.Byly tam zakryté postavy a jedna z nich měla stejné boty jako moje maminka.Leknutím jsem se nemohla hnout.Když jsem se vzpamatovala,zeptala jsem se toho člověka,kdo je a proč mě unesl.Neodpověděl,jen se smál chraptivým smíchem.Rozbrečela jsem se a zeptala se znovu.V tom ten člověk promluvil.Řekl,že mě musí zabít jako všechny v této místnosti.Omdlela jsem a když jsem se probrala,ležela jsem na schodech toho domu.Nade mnou klečela mamka a doktoři.Byla jsem celá rozrušená a tak jsem se zeptala,kde jsem a jak to,že je mamka živá.Dívaly se na mě jako na bázna a řekly,že mě nějaký muž omámil omamnou látkou.Naštěstí v tu chvíly šla kolem mamka a ten muž utekl.Ale na ústech a rukou jsem měla krvavé šrámy!Už je to několik let,co se to stalo a toho chlapa naštěstí dopadli.Ale kdykoliv jdu kolem toho domu,mám husí kůži.Na tento zážitek nikdy nezapomenu!Doufám,že mi tento zážitek uvěříte a nic podobnéh se vám nestane!
Jednou jsme byly s kámoškou samy doma,protože rodiče odešly na ples.Rozhodly jsme se teda,že zkusíme vyvolat ducha.Ani jedna z nás na to nevěřila,ale řekly jsme si,co když je na tom něco pravdy.Tak jsme začaly.Dohodly jsme se,že vyvoláme jednoho kluka z naší ulice,který umřel v roce 1998.Jeho otec ho ubil k smrti.Po chvíli se kamarádka zeptala:,,Jestly jsi mezi námy,dej znamení.''A najednou spadla váza.Strašně jsme se bály a rychle ho odvolaly.Pak jsme si šly lehnout.Když jsem se probudila ,tak jsem ale ležela v nemocnici!Byla jsem měsíc v komatu!Prý nás někdo chtěl zabít a vtu chvíly jsem si vzpoměla na toho kluka,jehož ducha jsme se snažily vyvolat.Když jsme se s kamarádkou vrátily z nemocnice,ještě jednou jsme ho raději odvolaly.Od té doby se nic podobného nestalo...